Megalitická kultura prehistorické Evropy je často opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu. Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti. Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele, třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah, otázek a možných odpovědí. O autorovi: MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor knihy spokojen. Megalitická kultura prehistorické Evropy je často opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu. Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti. Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele, třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah, otázek a možných odpovědí. O autorovi: MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor knihy spokojen. Megalitická kultura prehistorické Evropy je často opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu. Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti. Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele, třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah, otázek a možných odpovědí. O autorovi: MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor knihy spokojen. Megalitická kultura prehistorické Evropy je často opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu. Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti. Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele, třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah, otázek a možných odpovědí. O autorovi: MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor knihy spokojen. Megalitická kultura prehistorické Evropy je často opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu. Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti. Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele, třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah, otázek a možných odpovědí. O autorovi: MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor knihy spokojen. ukryj opis