Bachova skladba Preludium, fuga a allegro byla původně určena klávesovému nástroji zvanému loutnové cembalo. Snahou tohoto nástroje bylo napodobit krásný zvuk loutny. Ve snaze o věrnou reprodukci se skladba často hraje na desetistrunnou kytaru, která pokrývá plně její basový rozsah. Transkripce Stanislava Juřici pro klasickou kytaru si jako úkol neklade původní zápis zjednodušit, ale opatřuje po patřičné kytarové adaptaci skladbu prstokladovým systémem, který umožňuje nastudování Bachovy hudby v nových souvislostech. ukryj opis