Předtím, než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina mravní filozofie, vzdálená moderní představě ekonomie jako matematicky-alokativní vědy, která si již dávno mravní otázky neklade. Snahu o redukci člověka na výrobní a konzumní jednotku model homo oeconomicus běžně demonstroval ve varovných společenských utopiích. Středověk se svým feudalismem v rozhodující části svého vývoje byl jiný. Teologové tolik neusilovali teoreticky pochopit hospodářskou praxi jako spíš ji ovlivňovat, podřizovat ji nábožensko-etickým ideálům a řešit otázky tvorby ceny ve světle metafyzického problému. Společnost byla v jejich očích duchovním organismem, nikoliv ekonomickým mechanismem. Představa ekonomického člověka je jednou z mnoha stran racionalizace politiky, založené na nutnosti zdůrazňovat jednu tuto složku. Snahou této historické studie je zdůvodnění a historické schválení středověkých a poststředověkých historických škol hospodářského myšlení jako interpretací doby i jako příspěvku k trvale cennému souboru hospodářských generalizací. ukryj opis