Děj románu je soustředěn do jednoho červnového dne,
ale i v jeho pár hodinách se prolínají dějiny a životy minulých
generací. Zelená panna je vyprávěním – ironickým až sarkastickým,
ale též melancholickým – o vině a trestu malých lidí, pěšáků doby
vtažených často proti své vůli do kola dějin.
Je...
przeczytaj całość
Děj románu je soustředěn do jednoho červnového dne,
ale i v jeho pár hodinách se prolínají dějiny a životy minulých
generací. Zelená panna je vyprávěním – ironickým až sarkastickým,
ale též melancholickým – o vině a trestu malých lidí, pěšáků doby
vtažených často proti své vůli do kola dějin.
Je počátek devadesátých let minulého století a středoevropské
dějiny jsou opět v pohybu. I v ospalých Hlavanicích na
česko-bavorské hranici, předtím čtyřicet let rozdělené ostnatým
drátem. Bavorský stavební magnát Multerer zde hodlá zvěstovat
pokrok v podobě vybudování obrovské drůbežárny, a to v areálu
armádou totálně zdevastovaného zámku. Mladý hlavanický starosta
souhlasí: nový majitel musí přece nejprve odstranit staré
ekologické zátěže, na jejichž likvidaci obec nemá prostředky, a
kdoví, třeba bude možné podnikatele přechytračit a stavbu následně
včas zastavit. Ústřední postavou románu je ale „nejznámější český
disident“ Ladislav Vančura. Uchýlil se sem z Prahy, aby zde přečkal
normalizaci, svému fízlovi s případným jménem Lovec ovšem neušel.
Porozumění nachází Vančura v místním hostinci „U Zelené panny“ u
hostinské Bohumily, s níž u nekonečných džbánků piva vede
„hlavanické hovory o životě“...
Děj románu je soustředěn do jednoho červnového dne,
ale i v jeho pár hodinách se prolínají dějiny a životy minulých
generací. Zelená panna je vyprávěním – ironickým až sarkastickým,
ale též melancholickým – o vině a trestu malých lidí, pěšáků doby
vtažených často proti své vůli do kola dějin.
Je počátek devadesátých let minulého století a středoevropské
dějiny jsou opět v pohybu. I v ospalých Hlavanicích na
česko-bavorské hranici, předtím čtyřicet let rozdělené ostnatým
drátem. Bavorský stavební magnát Multerer zde hodlá zvěstovat
pokrok v podobě vybudování obrovské drůbežárny, a to v areálu
armádou totálně zdevastovaného zámku. Mladý hlavanický starosta
souhlasí: nový majitel musí přece nejprve odstranit staré
ekologické zátěže, na jejichž likvidaci obec nemá prostředky, a
kdoví, třeba bude možné podnikatele přechytračit a stavbu následně
včas zastavit. Ústřední postavou románu je ale „nejznámější český
disident“ Ladislav Vančura. Uchýlil se sem z Prahy, aby zde přečkal
normalizaci, svému fízlovi s případným jménem Lovec ovšem neušel.
Porozumění nachází Vančura v místním hostinci „U Zelené panny“ u
hostinské Bohumily, s níž u nekonečných džbánků piva vede
„hlavanické hovory o životě“...
ukryj opis
Recenzja