Autor této pozoruhodné studie objasňuje význam duševních obrazů větrných smrští, bouří, tornád, sopečných výbuchů a zemětřesení, přílivových vln, záplav a sesuvů půdy, ale především hurikánů – mysteriózních, nebezpečných, podněcujících, fascinujících, děsivých, nevypočitatelných, hrůzyplných, svérázných, mocných, zábavných, zkázonosných i rozpustilých – božských bouří. Zkoumá meteorologické údaje a historická fakta o hurikánech, mytologické a antropologické amplifikace a moderní snovou symboliku, synchronistické fenomény i zážitky mimosmyslového vnímání. Výsledkem Schoenovy práce je hypotéza, že hurikán představuje univerzální symbol a archetypický obraz bytostného Já v jeho primitivní formě; snový obraz hurikánu symbolizuje obrovský potenciál, množství neintegrované surové energie, kterou, stejně jako skutečný hurikán – gigantický, samonosný, samočinný, sebezachovávající tepelný motor – nelze ovládat jáskou vůlí či kolektivními prostředky. Autor této pozoruhodné studie objasňuje význam duševních obrazů větrných smrští, bouří, tornád, sopečných výbuchů a zemětřesení, přílivových vln, záplav a sesuvů půdy, ale především hurikánů – mysteriózních, nebezpečných, podněcujících, fascinujících, děsivých, nevypočitatelných, hrůzyplných, svérázných, mocných, zábavných, zkázonosných i rozpustilých – božských bouří. Zkoumá meteorologické údaje a historická fakta o hurikánech, mytologické a antropologické amplifikace a moderní snovou symboliku, synchronistické fenomény i zážitky mimosmyslového vnímání. Výsledkem Schoenovy práce je hypotéza, že hurikán představuje univerzální symbol a archetypický obraz bytostného Já v jeho primitivní formě; snový obraz hurikánu symbolizuje obrovský potenciál, množství neintegrované surové energie, kterou, stejně jako skutečný hurikán – gigantický, samonosný, samočinný, sebezachovávající tepelný motor – nelze ovládat jáskou vůlí či kolektivními prostředky.