„Člověk by tu mohl žít docela slušně mezi vzdělanými, inteligentními lidmi, kdyby neměl neustále strach, že bude poslán dále,“ napsala roku 1943 na dopisnici z terezínského ghetta výtvarnice a učitelka Friedl Dicker-Brandeisová. Její slova vystihují atmosféru panující v ghettu, kde se proti své vůli ocitly tisíce Židů – také vědci, umělci, učitelé, lékaři a politici. Svět, ve kterém do té doby žili, je zahnal za hradby terezínské pevnosti, ale oni se nevzdali a vytvořili vlastní terezínskou „kulturní obec“. Vedli semináře a přednášky, učili děti, pořádali koncerty, divadelní představení i kabarety, vydávali vlastní tiskoviny, léčili, psali, zpívali, vyprávěli… ukryj opis