Od samého počátku své tvorby se autor vyjadřuje prostřednictvím kresby. Jeho současnému kresebnému projevu předcházejí téměř tři desetiletí intenzivního vývoje. Počátky představují lineární světelné kresby, které sledují vláčným tahem perem obrysy zjednodušených figurálních prvků s převahou bílé plochy papíru. Další své náměty interpretuje už svým podnes charakteristickým způsobem: postavy, tváře, předměty i prostředí formuje hustou sítí drobných vlasových tahů, které splývají v plastickou modelaci a iluzi prostorovosti. Tematika lidských vztahů se střídá s tematikou ekologickou, s básnivými metaforami i s laskavým humorem.
Na přelomu devadesátých let začal malíř uplatňovat nový tvůrčí princip. Kvalitativní změna vyjadřování vede od poetické narativnosti k meditativnosti, od mnohosti a různorodosti prostředků k oproštění a intenzitě výrazu, od zobrazování symbolů k čistě výtvarným analogiím.
Tisícem drobných tahů autor ve svém nynějším duchovním zaměření vytváří svébytný prostor, v němž se prolíná v krystalické plnosti princip vesmírného řádu a tušení širokých souvislostí. Jeho rukopis nabývá určitosti, čtivosti projevu a košatosti vyjadřovacích způsobů.
V roce 2012 se umělec dožívá významného životního jubilea a jeho novátorské práce jsou zastoupeny v řadě domácích i evropských galerií. Stejně tak roste již dnes impozantní množství výstav jeho díla.