Třetí číslo letošního ročníku revue Paměť a dějiny je věnováno roku 1953 – roku změn, nadějí a nakonec zklamání. Stalinově smrti, změnám ve vedení sovětského státu, potažmo celého východního bloku a válce v Koreji se věnuje článek Václava Vebera (Rok 1953 a východní Evropa). Domácí problémy nahlíží globálně Jiří Pernes (Rok 1953 v Československu) a dílčími sondami k zemědělství a JZD Jiří Urban (Tváří k venkovu. Vystoupeni Antonína Zápotockého ve Stěžerách). Náladami a nespokojeností obyvatelstva se zabývá Milan Bárta (Peněžní reforma 1953 a Akce „Prostějov“. Odstranění sochy T. G. Masaryka v Prostějově v dubnu 1953), represivním aparátem pak Jerguš Sivoš (Pevně stát na stráži míru a bezpečnosti. Vznik ministerstva vnútra a reorganizácia bezpečnosti v roku 1953) a Jan Kalous (Osvald Závodský – aktér i oběť politických procesů). Šedesáté výročí anabáze skupiny bratří Mašínů připomínají Petr Blažek s Jaroslavem Čvančarou (Z války do války. Dospívání bratří Ctirada a Josefa Mašínových ve vzpomínkách a fotografiích). Na nedávno zesnulého brněnského básníka Zdeňka Rotrekla zavzpomínal Petr Placák (Odvrhnout magickou moc bůžků. Zdeněk Rotrekl, Brno 1920–2013) a na skauta a historika skautingu Karla Lešanovského Jiří Plachý (Vzpomínka na Kaye). Rozhovor s politickým vězněm Sergejem Solovjevem, který byl ve svých 24 letech odsouzen k trestu smrti, vedl Jaroslav Rokoský (Abychom nebyli jen stíny). Petr Kopal se věnuje posledním dvaceti letům komunistického režimu v „nejdůležitějším umění“, tedy filmu (Jaká normalizace? Několik poznámek o (ne)normalizaci filmové a televizní tvorby). Číslo obsahuje také recenze a zprávy.