Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje a signatářky Charty 77 Boženy Komárkové rozebírá Ivo Cerman. Lukáš Kopecký píše o velmi statečné ženě, Boženě Kropáčkové, která neváhala poskytnout úkryt veliteli čs. parašutistů Adolfu Opálkovi. Sociální situaci matek samoživitelek za normalizace přibližuje Šárka Rámišová, studie manželů Tichých pak ukazuje, jak se aspekt genderu odrazil v individuálním životě jedné konkrétní ženy. Rozhovor představuje malířku Ludmilu Padrtovou, jejíž nekonformní tvorbu v době komunistického režimu rozhodně nebylo možno řadit do oficiálního umění. Ivanka Lefeuvre se ve svém referátu z roku 1986 dělí o zkušenosti ze svého pobytu ve Francii, kam byla přinucena (jako signatářka Charty 77 a členka VONS) odejít do exilu.
Životní příběh Elzy Čermákové, která jako jedna z mála žen dosáhla vyššího postavení v hierarchii StB, mapuje Jerguš Sivoš, naproti tomu Markéta Doležalová věnuje pozornost působení představené řádu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské Anežky Antonie Witkové, respektive represivnímu a justičnímu tlaku komunistického režimu na ženské řády.
V čísle dále najdete studie o spolupracovníkovi francouzské zpravodajské služby Josefu Krnínském z pera Jiřího Řezníčka a o Antonínu Vodseďálkovi a procesu s českými učiteli od Jana Dvořáka. Nechybí ani recenze, anotace a zprávy.