Autofikční román z temného období po sovětské invazi v roce 1968 nastoluje otázky o individuální a společenské paměti, traumatu a vině. Autor a jeho žena Zora Jesenská byli významnými osobnostmi slovenského kulturního života a jako tváře uvolnění 60. let byli posrpnovým režimem ostrakizováni. Pohřeb Z. Jesenské v roce 1972 se stal politickou událostí a jeho účastníci čelili exemplárním perzekucím. Kniha je detailním popisem týdne po manželčině smrti a historickým záznamem o ničivých dopadech začátku normalizace. Rozner píše s krutou upřímností nejen o sobě, svých emocích a zkušenostech z minulosti, ale i o klíčových osobnostech slovenského veřejného života. Zároveň vypráví dojemný milostný příběh nepravděpodobného páru. Kniha byla poprvé vydána až několik let po autorově smrti, v roce 2009, a vyvolala na Slovensku vlnu diskuzí. Anglický překlad je doprovozen doslovem I. Taranenkové a osobní překladatelskou poznámkou/vzpomínkou J. Sherwood.