Mark Fisher, jeden z nejvlivneˇjsˇi´ch britsky´ch kulturni´ch teoretiku° 21. stoleti´, se v te´to knize vraci´ k hudbeˇ, filmu°m a televizni´m porˇadu°m, ktere´ formovaly jeho vni´ma´ni´ sveˇta, a skrze neˇ zkouma´ hlubsˇi´ pocity ztra´ty, melancholie a kulturni´ stagnace.
Po zhrouceni´ vize budoucnosti, kterou nabi´zely modernisticke´ projekty minule´ho stoleti´, se podle Fishera nasˇe kultura stala posedlou vlastni´ minulosti´. Pop se stal hauntologicky´m – prona´sledovany´m prˇi´zraky toho, co by mohlo by´t, ale nikdy se nestalo.
Fisher s typickou pronikavosti´ pi´sˇe o Joy Division, Burialovi, Stanleym Kubrickovi nebo BBC. Odhaluje, jak kulturni´ produkty posledni´ch desetileti´ sta´le znovu a znovu recykluji´ minulost a jak se kolektivni´ prˇedstavivost zasekla v opakova´ni´, protozˇe si uzˇ nedoka´zˇe prˇedstavit nic radika´lneˇ nove´ho.