Šedesátá léta 19. století – doba prvního rozběhu emancipačního hnutí i vyhlášení dogmatu o papežské neomylnosti, doba války prusko-francouzské, pověstného krachu na vídeňské burze a bourání pražských městských hradeb – promítají se ve druhém díle Neffova románového cyklu do osudu Bornů a Nedobylů, ovlivňují jejich citové i majetkové vztahy. Pokrokáře a vlastence Jana Borna tu zastihujeme na vrcholu společenského vzestupu, zbohatlého odvážnou burzovní spekulací i pohotovým prodejním nápadem s francouzským parfémem, jehož značka se stává jakýmsi symbolem náhlé obrovské prosperity „prvního slovanského obchodu“ na Příkopě. Také Martin Nedobyl, prozíravě ukládající zisky ze svého zasílatelství do pozemků za hradbami, nepřestává finančně mohutnět ani po smrti nezapomenutelné paní Valentiny, a v touze po dědici svého doposud bezcílně hromaděného majetku uzavírá po Bornově příkladu nový sňatek – tentokrát nikoli z rozumu, ale z lásky. Mezi postavy kypivé životní plnosti, do jejichž osudů jsme už začteni a jejichž charaktery zde autor, znalý hlubin i mělčin lidského nitra, dál rozvíjí, pronikají tak s novými rodinnými svazky ústředních hrdinů nové pozoruhodné společenské typy tehdejší doby, jejíž románovou analýzu Neffova kniha podává. Vladimír Neff (1909–1983) se zapsal do povědomí veřejnosti především monumentálními historickými díly, pentalogií Sňatky z rozumu, trilogií Královny nemají nohy a románem Srpnovští páni. Neméně významná je i jeho tvorba v oblasti společenského románu. Mysteriózní Třináctá komnata a romaneto Marie a zahradník patří k literárním klenotům. Neprávem opomíjený je jeho politický román Trampoty pana Humbla, popisující ideové zvraty českého intelektuála, od kolaboranta přes stalinistu po osmašedesátníka. Významná je i Neffova tvorba scenáristická, především jeho životopisné filmy Mladá léta (A. Jirásek) a Tajemství krve (objevitel krevních skupin dr. J. Janský).