Ražba mince, jako základního platebního prostředku v rámci domácí i zahraniční směny, je v období raného středověku chápána jako jeden ze základních atributů státnosti. Otázkám spojeným se zahájením českého mincovnictví je věnována pozornost našich i zahraničních badatelů již bezmála 250 let. Hledání počátků ražby domácí mince připomíná detektivní příběh s množstvím indicií, ale jen s nepatrným množstvím přímých důkazů.
Základním pramenem poznání nejen počátků českého mincovnictví, ale rovněž ekonomických procesů probíhajících v rámci širšího prostoru raně středověké střední Evropy, zůstávají, při nedostatku písemných pramenů, nálezy mincí. Ty jasně dokládají, že již před zaražením domácí mince byla v obchodním styku v Čechách využívána s rostoucí intenzitou mince cizí. V průběhu 9. století to byly denáry ražené v mincovnách karolínské říše, od počátku 10. století mince z bavorských mincoven. Jsou důkazem, že se Čechy postupně stávaly součástí širšího ekonomického prostoru západní Evropy. Je proto logické, že rostoucí moc přemyslovského státu a jeho politické a kulturní ukotvení vedly v určitém okamžiku vývoje k nutnosti zahájení ražby vlastní mince.
Kniha Jiřího Lukase a Jana Videmana přináší nový pohled na užívání a funkci ražené mince v Čechách v průběhu 9. a 10. století a na základě prokazatelných skutečností odpovídá na otázky spojené se zaražením domácí mince. Koriguje rovněž některé obecně přijímané téze a staví před čtenáře nový obraz počátků českého mincovnictví. Její významnou součástí je vedle detailního soupisu a popisu raně středověkých mincovních depotů, ukrytých v průběhu 50.-70. let 10. století v oblastech střední a severní Evropy, rovněž katalog českých denárů tzv. staršího bavorsko-švábského (devítibodového) typu, ražených v Praze v průběhu 70. let 10. století.


Minting coins, as a basic means of payment within both domestic and foreign exchange, is understood as one of the basic attributes of a statehood in the period of the Early Middle Ages. It is therefore not surprising that the issues associated with the launch of the Bohemian coinage have been the focus of both our and foreign researchers for almost 250 years. The search for the beginnings of the local coinage reminds a detective story with many clues, but only a small amount of direct evidence.
The basic source of knowledge not only of the beginnings of the Bohemian coinage, but also of economic processes taking place within the wider area of early medieval Central Europe, remain, in the absence of written sources, coin finds. These clearly prove that even before the domestic coin was minted, foreign coins had been used in trade in Bohemia with increasing intensity. During the 9th century, these were the deniers from the mints of the Carolingian Empire and from the beginning of the 10th century, coins from the Bavarian mints. They prove that Bohemia gradually became part of the wider economic area of Western Europe. It is therefore logical that the growing power of the Přemyslid state and its political and cultural anchoring led, at a certain point of development, to the need to start minting its own coin.
The book by Jiří Lukas and Jan Videman brings a new perspective on the use and function of coins in Bohemia during the 9th and 10th centuries and, based on demonstrable facts, answers questions related to the start of the local coinage. At the same time, it corrects some generally accepted theses and presents the reader a new image of the beginnings of the Bohemian coinage. In addition to a detailed inventory and description of early medieval coin hoards, hidden during the 950s and 970s in the areas of Central and Northern Europe, its important part is also a catalogue of the Bohemian deniers of the so-called older Bavarian-Swabian (nine-point) type, minted in Prague during the 970s. ukryj opis