Autor se snaží přiblížit historický vývoj lesnické legislativy na našem území. Autor věří, že lze nalézt inspiraci v historických právních předpisech pro současnost. Publikace si, mimo jiné, klade za cíl popularizovat historickou lesnickou legislativu. V historii se lesnická legislativa vyznačovala vysokou odborností odpovídající poznání dané doby a můžeme v ní také vysledovat kontinuitu mezi jednotlivými právními předpisy. V publikaci jsou popsány historické právní instituty, přičemž s některými se dnes můžeme překvapivě setkat i v novém občanském zákoníku. Publikace dále poukazuje na vývoj některých základních principů lesnického hospodaření, které byly zakotveny v dřívějších právních předpisech, k nimž patří především princip udržitelnosti a zachování lesa. Zajímavostí je, že princip trvalé udržitelnosti byl poprvé použit v lesnictví. Až mnohem později byl tento princip doceněn a promítnut do jiných oblastí práva, např. práva životního prostředí. Z výše uvedeného vyplývá význam a aktuálnost historického poznání pro současné právo. Publikace se snaží popularizovat „lesní právo“ a poukázat na skutečnost, že tvorba těchto předpisů byla svěřena nejkvalifikovanějším teoretikům a odborníkům z lesnické praxe. Tím byla docílena vysoká kvalita právních předpisů v historických obdobích. S historickou legislativou musíme pracovat velmi opatrně. Právní pojmy vznikaly v určité době a je třeba správně pochopit jejich význam a zasazení do dané doby.