Posuzovaná práce představuje studijní materiál mapující základní problematiku spisovného jazyka českého, jeho popis a funkci v řečové komunikaci. Po úvodu referujícím o jazyce obecně, o jeho základní charakteristice z hlediska komunikačního i úzce lingvistického a jeho vztahu k jazykům dalším se věnuje specifickým rysům češtiny jakožto jazyku flektivnímu, a to morfologii a syntaxi. Oddíly věnované morfologii přinášejí výklad formálního i funkčního tvarosloví, jak je chápáno v současné bohemistice. Jednotlivé výklady jsou realizovány stručnými, přehlednými, ale informačně hodnotnými odstavci (ostatně tak je psána celá práce), což jistě usnadní studium. Autor podrobně sleduje jednotlivé morfologické jevy, přináší přehled standardních tvarů českých lexémů i výčet odchylek, čímž práce nabývá téměř referenčního charakteru, což není v naší odborné literatuře daného zaměření běžné, o to víc je však žádoucí, zvláště pak pro studijní účely. Oddíly věnované syntaxi přinášejí výklad tzv. tradiční i valenční sklady češtiny, což je významné pro pochopení jazykového systému i komunikačních možností jazykových prostředků. Další jazykové informace a výklady týkající se ostatních jazykových plánů řeší autor formou tzv. dodatků, čímž dosahuje ještě větší koncentrovanosti výkladů a současně velice zřetelně orientuje případného studenta v jinak velice široké lingvistické problematice. Předkládaná práce může být vhodnou příručkou pro studium spisovné češtiny a jejího užití v současné komunikaci, jako učebnice se jistě uplatní ve všech formách studia zaměřených na jazyk a mezilidskou komunikaci, bude dobrou lingvistickou přípravou i pro didaktiku jazyka. Předkládanou práci mohu doporučit k zařazení do seznamu studijní literatury všech studijních oborů UJAK obsahujících předmět český jazyk, psychologii mezilidské komunikace, stylistiku a didaktiku češtiny pro 1. st. ZŠ." ukryj opis