Publikace se věnuje aktuálnímu tématu imigrace a její regulace. Text nabídne a prozkoumá některé argumenty dvou typů přístupů k regulaci.
Zatímco první prosazuje svobodu pohybu s minimálními omezeními, druhý zdůrazňuje, že státy potřebují imigrační toky co nejvíce minimalizovat. Abychom argumenty obou přístupů zhodnotili, je nutné se podívat na různé empirické studie zabývající se touto problematikou.
Zvláštní pozornost bude věnována myšlence, že lidé migrují především proto, že jsou chudí a pronásledovaní. Pokud by tomu tak opravdu bylo, měli bychom se zaměřit především na způsoby, jak jejich problémy řešit, a tak redukovat množství imigrantů, kteří jsou k migraci takto nuceni. Argumentace uvedená v této knize vede autora k přesvědčení, že i když existuje množství důvodů, proč by stát neměl imigraci jednostranně regulovat, svobodná migrace bez omezení není možná.
Pokud se tedy imigrant rozhodne migrovat dobrovolně, stát není povinen jej přijmout. Státy by ovšem měly uplatňovat restrikce jen v případech, kdy pro ně imigrace představuje skutečné problémy nebo hrozby.
Naopak, státy by měly skutečně pronásledovaným lidem pomáhat v co největší míře, protože pokud tito lidé přijati nebudou, mohou být ohroženi na životě. Kniha také přiblíží dějiny myšlení o migraci i současné debaty vedené na toto téma.
Může tak být úvodním textem, který čtenáři pomůže seznámit se s problematikou migrace. ukryj opis