Jsme Anonymous je první úplné svědectví o tom, jak volné uskupení hackerů z celého světa zahájilo dosud nevídanou vzpouru, jež otřásla vládami i nadnárodními společnostmi, než ji nakonec podkopala zrada ve vlastních řadách. Parmy Olsonová prolomila běžnou povrchnost novinových titulků a pronikla přímo do světa Anonymous a LulzSec. Její kniha vychází ze stovek setkání se samotnými hackery, a především z exkluzivních rozhovorů se všemi klíčovými členy skupiny LulzSec. Koncem roku 2010 napřely tisíce hacktivistů síly k elektronickému útoku na webové stránky společností VISA, MasterCard a PayPal, na protest proti jejich nevybíravému jednání s organizací WikiLeaks. Další oběti Anonymous byly rozmanité - podařilo se jim hacknout, předělat a zostudit webové stránky zábavního giganta Sony, televizní stanice Fox, Vatikánu neboscientologické církve. Jindy zase zveřejnili osobní data tisíců uživatelů pornografických stránek, mezi nimi i údaje státních a armádních zaměstnanců. Poselství bylo jasné: nikdo před nimi nebyl v bezpečí. Jsme Anonymous provádí čtenáře temným podsvětím internetu a líčí strhující příběh o celosvětovém hnutí internetových vzbouřenců a jeho důsledcích pro další vývoj počítačové bezpečnosti. Věřili, že všechny informace by měly být volně dostupné, a nebáli se napadnout stránky kohokoliv, kdo s nimi nesouhlasil. Prohlašovali o sobě, že nemají žádnou hierarchii ani vedení. Dávali najevo, že nejsou skupina, ale "všechno a nic". Nejlépe by se možná dali označit slovem "uskupení" nebo "hnutí". Anonymita jim dodala odvahu i k ilegálním akcím: nabourávali se do cizích serverů, kradli společnostem údaje o klientech, vyřazovali webové stránky z provozu a pak je dehonestovali. Za cokoliv z toho mohl jít člověk na deset let do vězení. Ale Anonům to zřejmě bylo jedno. Jejich množství jim koneckonců dodávalo sílu a pocit bezpečí. A tak na blogy, hacknuté stránky a všude, kam to jen šlo, umísťovali svůj zlověstný slogan: Jsme Anonymous Jsme legie Neodpouštíme Nezapomínáme ukryj opis