Stigmatizace lidí s psychickými poruchami je častá. Odvíjí se od laického stereotypu, který obsahuje očekávání o nebezpečnosti, nepředvídatelnosti a neléčitelnosti duševních chorob. Stigma duševní nemoci vede k obavám, přezíravosti a nezřídka k izolaci či diskriminaci osob nesoucích tuto nálepku. V některých případech dochází k internalizaci stigmatu a pacient sám začíná být přesvědčený o své méněcennosti nebo neléčitelnosti svého stavu. Dosavadní výzkum ukázal, že internalizace stigmatu vede k nepříznivým důsledkům. Jedná se však o relativně málo probádané téma. Publikace se zabývá internalizovaným stigmatem u lidí s úzkostnými poruchami. Zaměřuje se na depresivitu, disociaci a osobnostní rysy, které se sebestigmatizaci souvisí, a ukazuje, nakolik sebestigmatizace ovlivňuje výsledky léčby těchto poruch. Může sloužit odborníkům na duševní zdraví, studentům těchto oborů, ale i zájemcům z řad veřejnosti. ukryj opis