Jan Blahoslav, bratrský biskup s pozoruhodnými intelektuálními zájmy, přeložil a v letech 1564 a 1568 nechal v Ivančicích vytisknout Nový zákon, který byl v 90. letech 16. století přejat do Bible kralické. Jde o první překlad biblického textu do češtiny podle původní řecké předlohy. Zrcadlí se v něm charakter Blahoslavova vzdělání, které bylo orientováno na filologický přístup k teologii. Blahoslav, který při své práci konfrontoval řadu dobových edic řeckého a latinského textu, byl důvěrně obeznámen s biblistickým dílem Erasma Rotterdamského, Theodora Bezy a dalších dobových autorit. Velkou pozornost věnoval také starším českým překladům, neboť jeho cílem nebyl text, který by příliš vybočoval z kontinuity domácí překladatelské tradice. Byl přesvědčen o tom, že poselství bible je třeba tlumočit užitím vysokého literárního stylu a tomuto stanovisku podřídil volbu výrazových prostředků. Stejnou cestou se později vydala i skupina překladatelů Bible kralické. Monografie, která je příspěvkem k otázkám transmise biblického textu do národního jazyka, představuje Blahoslavovu práci v širším historickém a kulturním kontextu. Pokouší se též nalézt odpověď na některé doposud otevřené otázky spojené s prvním vydáním tohoto překladu, z něhož se do dnešních dní nedochovaly dva fyzicky ani typograficky zcela shodné exempláře. ukryj opis