Muzeum srebrenického masakru najdete v Sarajevu v prvním patře v boční ulici kousek od kostela. Byl jsem tam po několikáté. Koukám se na fotky. Odcházím pokaždé, když přijde někdo, kdo ví, co na těch fotkách je. Poprvé to byla německy mluvící partička. Nerozuměl jsem jim, ale jedné z dívek jsem viděl na očích bolest až do konce světa, až na samý okraj člověka, bolest, která nikdy nepřejde. Přítel ji objal. Ostatní si ničeho nevšimli. Viděli jsme to jen já a on. Podíval se na mne. Sklopil jsem oči. Možná si chlapec myslí, že potkal někoho, kdo v muzeu nebyl jen tak náhodou, protože se zrovna nudí a nemá nic jiného na práci. Jak víte, neměl pravdu. Na práci toho sice opravdu moc nemám, ale nenudím se. Jen se snažím poznat, co vy lidi jste zač a kde se to ve vás bere. Kniha publicisty Milana Holuba vyšla už v roce 2017 v překladu v Bosně a Hercegovině, kde vyvolala značnou pozornost a výrazně pozitivní mediální ohlas. Hlavní hrdina - tedy autorovo alter ego - odkrývá pro čtenáře v poválečném Sarajevu desítky příběhů jeho obyvatel, které nesoudí, ale snaží se jim porozumět. Postavy Holubova románu se zároveň chovají způsobem, jaký čtenář očekává ze všeho nejméně, což je další z aspektů, díky nimž je autorova próza skutečně originální a inspirativní četbou. Sarajevo je bezpochyby důležitá kniha pro každého, koho zajímají moderní balkánské dějiny i motivace a způsob myšlení těch, kteří byli a jsou jejich součástí. V českém originále vychází Sarajevo porvé, roku 2015 vydalo nakladatelství KPJM autorovu prvotinu Osmaosmdesátá s fotografiemi Jana Šibíka. ukryj opis